- Klíčové trendy
- Obecné trendy
- Zdroje: : UNDESA International Migration Report 2019; UNHCR Global Report 2018; Standard Eurobarometer 90 Autumn 2019; Pew FactTank Many worldwide oppose more migration; IOM Assisted Voluntary Return & Reintegration 2019. Poznámka: Výše uvedené trendy mají obecný charakter a jsou odvozeny ze zjištění napříč několika citovanými zdroji.
- Trendy v minulosti a současnosti
- Zdroje dat
- Silné stránky a omezení údajů
- Regionální procesy
- Tuto tematickou stránku jako regionální příspěvek ke Globálnímu portálu migračních údajů vytvořili C. Santamaria, G. Tintori a M. Vespe, Evropská komise, Společné výzkumné středisko, za přispění Eurostatu a Generálního ředitelství Evropské komise pro migraci a vnitřní věci.
Klíčové trendy
COVID-.19 pandemie ovlivnila migraci a mobilitu lidí v evropském regionu, protože země omezily mezinárodní, přeshraniční a vnitřní pohyb, aby minimalizovaly šíření a dopad pandemie. V polovině června 2020 bylo v Evropském hospodářském prostoru (EHP) uzavřeno 6 % letišť, 25 % pozemních hraničních přechodů a 9 % „modrých hranic“ (moře, řeky nebo jezera) pro jejich vstup a výstup (IOM, 2020).
Díky pandemii se v posledních měsících výrazně snížil počet nelegálních příjezdů do EU. V dubnu 2020 klesl počet odhalených případů nelegálního překročení hranic (IBC) na hlavních evropských migračních trasách oproti předchozímu měsíci o 85 % na přibližně 900, což je nejnižší celkový počet od roku 2009, kdy agentura Frontex začala shromažďovat údaje o hranicích (Frontex, 2020). Rekordně nízké počty byly způsobeny především restriktivními opatřeními, která zavedly jak členské státy EU, tak třetí země tranzitu a odchodu migrantů.
Počet žádostí o azyl v prvním čtvrtletí roku 2020 zůstal na úrovni stejného období roku 2019 a od té doby výrazně poklesl. V dubnu 2020 došlo k velkému obrovskému poklesu celkového počtu žádostí o mezinárodní ochranu podaných v členských státech EU, čímž pokračoval pokles započatý v březnu. Na příliv žádostí měla vliv probíhající pandemie COVID-19 a příslušná mimořádná opatření zavedená členskými státy EU, včetně pozastavení registrace žádostí.
Pandemie rovněž ovlivnila zaměstnanost a integraci migrantů, neboť uzavírky a sociální distanční opatření měly dopad na administrativní postupy pro získání povolení k pobytu a pracovního povolení, osvojení jazyka a integrační programy (EK, 2020). Zároveň evropské země zavádějí některé osvědčené postupy, které podporují migranty v různých oblastech integrace (Rada Evropy, 2020). Pandemie navíc zdůraznila roli, kterou v evropské reakci na koronaviry hrají migrující pracovníci; podle studie Společného výzkumného střediska Evropské komise tvoří 13 % klíčových pracovníků přistěhovalci a ve většině zemí je podíl klíčových pracovníků mimo EU vyšší než podíl klíčových pracovníků z EU (JRC, 2020).
Přehled migračních údajů relevantních pro COVID-19, včetně údajů zahrnujících evropské země, naleznete na nové tematické stránce portálu.
Obecné trendy
- Migrace se stala mnohem rozmanitější, pokud jde o původ migrantů.
- Ve světě i v Evropě je většina migrace vnitrokontinentální.
- Počet uprchlíků celosvětově roste. Většina uprchlíků hledá útočiště v sousedních zemích. Od roku 2015, kdy došlo k tzv. uprchlické a migrační krizi, se i Evropa potýká s rostoucím počtem žadatelů o azyl. Členské státy EU-27 na konci roku 2018 přijaly 2,4 milionu uprchlíků a osob v situaci podobné uprchlictví a 860 tisíc žadatelů o azyl (nevyřízené případy).
- Více než 160 000 migrantů, u nichž byl zjištěn nelegální pobyt v EU, se každoročně vrací do zemí původu, ať už z nucených nebo dobrovolných návratů; mnoho dalších se vrací dobrovolně, když se změní jejich situace (např. ukončení studia, rodinné důvody, zaměstnání).
-
V roce 2019 pomohla IOM při návratu z Evropského hospodářského prostoru (EHP) celkem 28 256 migrantům, což představovalo 43,6 % z celkového počtu případů. Německo bylo na prvním místě mezi hostitelskými zeměmi EHP s nejvyšším počtem příjemců, kterým byla poskytnuta pomoc, a to 13 053 migrantů (IOM, 2020).
- Soutěž o talenty se stala globální. V této souvislosti Evropa pracuje na řadě iniciativ, které mají přilákat více vysoce kvalifikovaných migrantů.
- Zejména na západní polokouli a v Evropě se zvýšila důležitost migrace jako politického a společenského problému.
Zdroje:
: UNDESA International Migration Report 2019; UNHCR Global Report 2018; Standard Eurobarometer 90 Autumn 2019; Pew FactTank Many worldwide oppose more migration; IOM Assisted Voluntary Return & Reintegration 2019.
Poznámka: Výše uvedené trendy mají obecný charakter a jsou odvozeny ze zjištění napříč několika citovanými zdroji.
Poznámka: Výše uvedené trendy mají obecný charakter a jsou odvozeny ze zjištění napříč několika citovanými zdroji.
Zpět na začátek
Trendy v minulosti a současnosti
Evropa byla od pradávna křižovatkou lidské mobility. V průběhu dějin byl tento region ústřední součástí globálních migračních systémů, které jeho státy pomáhaly vytvářet a utvářet, především prostřednictvím merkantilní a koloniální expanze. Evropa také sehrála klíčovou roli při vytváření souboru pravidel a norem regulujících lidskou mobilitu v regionu.
Do konce druhé světové války probíhala většina migrace v rámci Evropy a mimo ni. Přesněji řečeno, v 19. a první polovině 20. století byla Evropa kontinentem čisté emigrace s masivním odlivem zejména po transatlantické trase, což byl migrační kanál, který se etabloval v souvislosti s koloniální expanzí a obchodem s otroky v předchozích staletích. Od poloviny 20. století se Evropa postupně stala regionem čisté imigrace, přičemž hlavní rysy po sobě jdoucích imigračních vln jsou následující:
1950 – 1970:
- Vnitroregionální pohyb uprchlíků a vysídlených osob v důsledku druhé světové války;
- Vnitroregionální migrace s toky pracovníků z jižní Evropy a Irska do průmyslových center západní a střední Evropy, často v režimu dvoustranných dohod;
- Imigrace a zpětná migrace související s koloniálními vazbami, vyplývající z procesu dekolonizace a zahrnující především severní a střední Afriku, jižní a jihovýchodní Asii na jedné straně a Belgii, Francii, Nizozemsko a Spojené království na straně druhé; a
- Imigrace ze severní Afriky a Turecka v rámci programů pro hostující pracovníky realizovaných především Rakouskem, Německem a Švýcarskem.
70. až 90. léta 20. století:
- Ukončení programů pro hostující pracovníky vedlo k trvalému usazení přistěhovalých pracovníků, což vyvolalo slučování rodin, zejména ze severní Afriky a Turecka;
- Imigrace nízkokvalifikovaných pracovníků ze severní Afriky, Asie a východní Evropy vyvolaná poptávkou v odvětvích služeb a v domácnostech a
- Žadatelé o azyl z východní Evropy hledající útočiště v západní Evropě.
1990 – 2010s:
- Konsolidace a rozšíření režimu volného pohybu osob v EU usnadnily mobilitu pracovníků s vysokou i nízkou kvalifikací a vyvolaly příliv osob ze střední a východní Evropy do západní a jižní Evropy;
- nové vlny přistěhovalectví ze severní a střední Afriky, Latinské Ameriky a Asie do jižní Evropy a
- Geopolitické nepokoje na Blízkém východě a v severní Africe vyvolaly prudký nárůst počtu příchozích žadatelů o azyl do jižní Evropy, kteří se snažili dostat do severoevropských destinací (viz také zde, str. 25).
Zvýšený význam migrace v politické agendě EU vedl k volání po přesných, včasných a dostupných údajích o migraci, které jsou nezbytné pro informování tvůrců politik i široké veřejnosti.
V Evropě se shromažďuje celá řada datových souborů, které přímo či nepřímo poskytují údaje o stavech a tocích migrantů a měření několika aspektů migrace včetně azylu a povolení k pobytu, jakož i mnoha socioekonomických ukazatelů. Údaje jsou poskytovány zeměmi na základě nařízení EU i na dobrovolném základě. Evropská komise (Eurostat) a agentury EU pak ověřují, konsolidují a šíří oficiální statistiky, respektive operativní údaje, a zpřístupňují tak údaje, které jsou srovnatelné na evropské úrovni.
Zpět na začátek
Zdroje dat
Následující soubory dat ukazují pohled na problematiku migrace v rámci celé EU. Některé z těchto datových souborů jsou k dispozici v katalogu KCMD a v dynamickém datovém centru (viz níže).
Eurostat:
Na základě údajů poskytnutých členy Evropského statistického systému šíří Eurostat více než 250 tabulek evropských statistik týkajících se migrace, které lze rozdělit do následujících skupin: Obyvatelstvo: Demografie & migrace, Projekce obyvatelstva, Sčítání lidu & bydlení, Azyl & řízená migrace, Integrace migrantů; Zdraví, Vzdělávání a odborná příprava, Trh práce (včetně výběrového šetření pracovních sil), Příjmy, sociální začlenění a životní podmínky, Mládež, Kriminalita a trestní soudnictví, Ukazatele kvality života.
Tyto tabulky poskytují různé stupně členění, obvykle pro nejběžnější proměnné (pohlaví, věk, země narození, země občanství). Pocházejí převážně ze tří oblastí, které jsou podrobněji představeny níže.
1. Údaje o demografii a migraci obyvatelstva se shromažďují každoročně: země hlásí Eurostatu své populační statistiky k 1. lednu spolu s členěním obyvatelstva podle různých charakteristik. Vykazují se také údaje o životních událostech (narození, úmrtí) a migraci (počet přistěhovalců a vystěhovalců v daném roce, jakož i nabytí občanství), což vede k bohatým informacím o evropské populaci. Více informací
Eurostat shromažďuje demografické a migrační údaje od národních statistických úřadů členských států EU a od téměř všech evropských zemí, které nejsou členy EU (včetně zemí ESVO a kandidátských zemí na vstup do EU). Údaje jsou shromažďovány na národní a regionální úrovni. Na základě získaných údajů Eurostat po řadě validačních kontrol vypočítá soubor demografických ukazatelů a zveřejní statistiky. Více informací
Na základě údajů o počtu obyvatel, životních událostech a migračních trendech vypracovává Eurostat každé tři roky také populační prognózy, aby odhadl pravděpodobný budoucí počet a strukturu obyvatelstva.
Na rozdíl od údajů ze sčítání lidu, které se obvykle shromažďují každých deset let, jsou tyto údaje aktualizovány každoročně. Země dodávají Eurostatu demografické údaje několikrát ročně, což se pak odráží v aktualizacích v databázi Eurostatu:
- Sběr dat demografické bilance dodává Eurostatu první demografické údaje za rok n-1 do konce června roku n: na základě celkového počtu narozených, zemřelých a čisté migrace v roce n-1 se odhaduje celkový počet obyvatel k 1. lednu roku n. Údaje jsou k dispozici v databázové tabulce demo_gind na začátku července.
- Metadatové soubory: Změna počtu obyvatel – Demografické saldo a hrubé míry na národní úrovni
- Údaje o celkovém počtu obvykle bydlících obyvatel se zjišťují koncem srpna od členských států EU pro specifické účely související s legislativou EU, zejména pro vážení hlasů kvalifikovanou většinou v Radě Evropské unie. Definice obyvatelstva je tedy v tomto případě jednotná pro všechny země. Tyto údaje jsou zpřístupněny do konce září v databázové tabulce demo_urespop.
- Metadatové soubory: Obvykle bydlící obyvatelstvo k 1. lednu
- Země poskytují měsíční údaje o narozeních, úmrtích, přistěhovalectví a vystěhovalectví, k nimž došlo v průběhu (referenčního) roku, do konce listopadu a začátkem prosince jsou pak zveřejněny v databázových tabulkách demo_fmonth a demo_mmonth.
- Hlavní roční sběr dat probíhá v posledním čtvrtletí roku. Podrobné údaje o různých členěních obyvatelstva, živě narozených, zemřelých, imigračních a emigračních tocích na národní i regionální úrovni poskytují země do konce každého roku n za rok n-1 a v březnu (rok n+1) jsou k dispozici v databázi Eurostatu spolu s demografickými ukazateli, které Eurostat na základě těchto údajů vypočítává.
- Soubory s metadaty:
- Populace
- Změny počtu obyvatel – demografické saldo a hrubé míry na regionální úrovni
- Porodnost
- Úmrtnost
- Statistika mezinárodní migrace
- Přistěhovalectví a úbytek obyvatelstva občanství
- Sňatky a rozvody
- Populační prognózy
- Soubory s metadaty:
Země mohou v průběhu roku zasílat aktualizace (opravy historických údajů) údajů, které dříve poskytly. K aktualizacím v databázi Eurostatu proto může docházet i mimo čtyři hlavní aktualizace, které jsou zde uvedeny.
2. Statistické údaje Eurostatu o azylu a řízené migraci pocházejí od ministerstev vnitra a příslušných imigračních agentur členských států EU a ESVO (více viz oddíl Metodika a Metadata připojená k datovým tabulkám).
Údaje poskytují členské státy od referenčního roku 2008 na základě nařízení o statistice migrace (nařízení (ES) č. 862/2007), s výjimkou údajů o žádostech o azyl a rozhodnutích v prvním stupni, pro které jsou k dispozici i údaje před rokem 2008.
Azyl: včetně údajů o žadatelích o azyl, rozhodnutích v prvním stupni a konečných rozhodnutích o žádostech přijatých v odvolacím řízení, přesídlení, přijetí zpět nebo převzetí žadatelů o azyl (dublinská statistika). Více informací
Povolení k pobytu: oprávnění k pobytu udělená občanům zemí mimo EU podle důvodů vydání povolení, stav platných povolení k pobytu, stav dlouhodobě pobývajících osob, udělování modrých karet. Více informací
Statistika prosazování imigračních právních předpisů (EIL): občané třetích zemí, kterým byl odepřen vstup na vnějších hranicích EU nebo u kterých byl zjištěn neoprávněný pobyt na území členského státu EU, povinnosti opustit území členského státu, vyhoštění občanů třetích zemí, jejichž přítomnost byla neoprávněná. Více informací
Všechny údaje jsou zpracovávány v souladu s národní praxí a dodávány Eurostatu podle metodických a technických pokynů Eurostatu pro jednotlivé části sběru dat.
- Sběr dat o azylu poskytuje měsíční (žádosti o azyl), čtvrtletní (rozhodnutí v prvním stupni) a roční (rozhodnutí v konečném stupni, přesídlení a žádosti nezletilých osob bez doprovodu) statistiky. Měsíční a čtvrtletní údaje jsou zasílány do dvou měsíců po skončení referenčního období. Roční údaje se zasílají do tří měsíců po skončení referenčního roku. Metadatové soubory a pokyny pro sběr údajů:
- Žádosti o azyl
- Rozhodnutí o žádostech o azyl
- Dublinský sběr dat poskytuje roční statistiky. Údaje se zasílají do tří měsíců po skončení referenčního roku. Metadatový soubor a pokyny pro sběr údajů
- Sběr údajů o povolení k pobytu (Resper) poskytuje roční údaje. Údaje se zasílají do šesti měsíců po skončení referenčního roku. Metadatový soubor a pokyny pro shromažďování údajů
- Sběr údajů o uplatňování imigračních právních předpisů (EIL) poskytuje roční údaje. Od roku 2018 se čtvrtletní statistiky návratů shromažďují dobrovolně. Údaje se zasílají do tří měsíců po skončení referenčního roku. Metadatový soubor a pokyny pro sběr údajů
3. Údaje ze sčítání lidu, domů a bytů představují základní zdroj statistik o obyvatelstvu od nejmenších územních celků až po celostátní a mezinárodní úroveň. Zde prezentované údaje vycházejí ze souboru evropských statistických právních předpisů, které stanoví klíčové statistické definice a definují údaje a metadata, která mají být vytvořena. Vnitrostátní sčítání lidu se rovněž provádějí podle mezinárodních pokynů a doporučení, které připravila Organizace spojených národů ve spolupráci s Eurostatem. To pomáhá zajistit srovnatelnost údajů ze sčítání lidu v EU.
Sčítání lidu, domů a bytů je v nejširším slova smyslu národní statistická operace, jejímž cílem je sečíst veškeré obyvatelstvo a bytový fond dané země a shromáždit informace o jeho hlavních charakteristikách (geografických, demografických, sociálních, ekonomických i charakteristikách domácností a rodin).
Geografické pokrytí údajů Eurostatu se vyvíjelo spolu s rozšiřováním EU, ale vždy zahrnovalo více zemí než členské státy EU. V současné době pokrytí obecně zahrnuje 32 zemí, 27 členských států EU a čtyři země Evropského sdružení volného obchodu (ESVO). Časové pokrytí datových souborů se také může lišit v závislosti na tom, kdy se začalo s členěním podle dané proměnné. Kromě toho jsou některé datové soubory pro členské státy povinné, zatímco jiné datové soubory jsou Eurostatu poskytovány pouze dobrovolně a v důsledku toho často pokrývají omezenou podmnožinu zemí.
Bohatost a objem údajů shromažďovaných národními statistickými úřady si vyžádaly také nové způsoby předávání údajů. V reakci na tuto výzvu bylo vyvinuto moderní a inovativní technické řešení pro přenos a šíření údajů a metadat – Census Hub.
Agentury EU:
Agentury pro spravedlnost a vnitřní věci podporují orgány EU a členské státy poskytováním informací a poradenství a podporou operativních činností a tvorby politik v oblasti vnitřních věcí. Některé z těchto agentur hrají roli v různých aspektech migrační politiky EU. Přijímají, zpracovávají a vyměňují si údaje týkající se migrace shromážděné členskými státy a šíří souhrnné údaje, statistiky nebo zprávy. Příslušné agentury jsou:
- Frontex (Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž): má spolu s orgány pohraniční stráže členských států sdílenou odpovědnost za provádění evropské integrované správy hranic a mezi její úkoly patří sledování migračních toků. Seznam údajů a zpráv agentury Frontex (například zprávy Frontex Risk Analysis Network FRAN) viz >
- EASO (Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu): podporuje provádění společného evropského azylového systému ve všech členských státech EU poskytováním vědecké a technické podpory, zejména těm členským státům, jejichž azylové a přijímací systémy jsou pod zvláštním tlakem. Seznam údajů a zpráv úřadu EASO viz >
- FRA (Agentura Evropské unie pro základní práva): pracuje na podpoře a ochraně lidských práv v EU, a to i v případě migrantů. Seznam údajů a zpráv agentury FRA viz >
- eu-LISA (Agentura Evropské unie pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva): odpovídá za provozní řízení ústředních složek Schengenského informačního systému druhé generace (SIS II), Vízového informačního systému (VIS) a databáze otisků prstů EURODAC. Seznam údajů a zpráv agentury eu-LISA viz >
- Europol (Agentura EU pro spolupráci v oblasti prosazování práva): pomáhá – prostřednictvím Evropského centra pro převaděčství migrantů zřízeného v roce 2016 – koordinovat reakci členských států v boji proti převaděčství migrantů do EU a podporuje policejní spolupráci/výměnu informací a poskytuje operativní a analytickou podporu.
Další zdroje:
Znalostní centrum pro migraci a demografii (KCMD) je iniciativa Evropské komise zaměřená na lepší řízení znalostí pro řádnou tvorbu politik EU. S cílem posílit celkovou reakci Komise na příležitosti a výzvy, které migrace přináší, se KCMD snaží být referenčním místem na podporu práce útvarů Komise a členských států v oblasti migrace a souvisejících otázek. KCMD spravuje dva datové portály:
- Katalog migračních dat – soupis popisů datových souborů, které poskytují mezinárodní organizace, evropské instituce a orgány (zejména Evropská komise a agentury EU) a některé členské státy. Mnohé datové sady představují národní údaje agregované na evropské úrovni, některé se týkají pouze jednoho členského státu EU, jiné mají globální pokrytí. U každé datové sady je v katalogu uveden souhrnný popis, odkaz na datovou sadu a klíčové informace o metadatech (např. geografické a časové pokrytí a četnost aktualizace), které představují nástin hlavních předností a omezení. Úsilí o rozšíření katalogu bude pokračovat a budou do něj přidávány nové datové sady, jakmile budou k dispozici.
- Dynamic Data Hub – jedinečný nástroj, který umožňuje přístup k mnoha dostupným datovým sadám o migraci prostřednictvím rozhraní, které uživatelům umožňuje vizualizovat časové řady a provádět analýzu dat napříč zeměmi. Cílem Hubu je podpořit tvůrce politik a zprostředkovat znalosti o migraci široké veřejnosti. V současné době obsahuje více než 50 datových souborů, které shromažďují evropské instituce, agentury EU, vybrané členské státy a mezinárodní organizace v Evropě i ve světě. Hub pokrývá mnoho aspektů souvisejících s migrací, od údajů o stavech, tocích, dětech v migraci až po nucené vysídlení, demografické a socioekonomické ukazatele. Díky vyvíjejícímu se katalogu dat bude Hub časem obohacen také o další datové soubory.
Evropská migrační síť (EMN) je oficiální celoevropská síť národních kontaktních míst, která poskytuje aktuální, objektivní, spolehlivé a srovnatelné informace o migraci a azylu v Evropě s cílem informovat o tvorbě politik v EU i širší veřejnost. EMN zveřejňuje zprávy, studie a politické přehledy s analýzou vývoje a provádění politik a právních předpisů.
Generální ředitelství Evropské komise pro migraci a vnitřní věci (DG HOME) každoročně zveřejňuje statistiky o krátkodobých vízech vydaných státy schengenského prostoru bez hranic.
Soubory dat mezinárodních organizací (OECD, ILO, IOM, UN OCHA, UN DESA, UNHCR, Světová banka, UNICEF) rovněž poskytují celoevropský pohled na různé aspekty spojené s migrací.
Zpět na začátek
Silné stránky a omezení údajů
Právní předpisy EU v oblasti migrace usilují o dosažení velmi vysoké úrovně srovnatelnosti údajů díky harmonizaci stanovené v právním základu a následné kontrole orgánů EU (Eurostat), zda členské státy dodržují předpisy. Další silnou stránkou je snadný přístup k údajům, protože statistiky jednotlivých zemí lze získat z jediného přístupového místa (Eurostat).
Obecně jsou údaje o migraci v Evropě kvalitní, existují však omezení. Analýza těchto omezení uvedená dále je shrnutím nedávné zprávy KCMD. Tato zpráva se zabývala nedostatky v údajích o migraci z hlediska tvorby politik EU, které se často neomezují pouze na dění v Evropě, ale mají globální dosah. Níže uvedená omezení se proto mohou týkat údajů s evropským nebo celosvětovým dosahem. Zpráva identifikuje čtyři hlavní skupiny omezení:
- Mezery ve stávajících údajích týkající se načasování, kvality a členění: Právní předpisy EU se vztahují na údaje o dlouhodobé migraci s délkou pobytu nejméně 12 měsíců a na události týkající se přistěhovalectví a vystěhovalectví, k nimž došlo během referenčního období jednoho kalendářního roku t, od 1. ledna do 31. prosince roku t. Tyto údaje shromažďuje Eurostat každoročně do 31. prosince roku t+1, jak je uvedeno v právních předpisech, a zveřejňuje je do února roku t+2. Je zřejmé, že s touto definicí a s termínem stanoveným v právních předpisech EU nemohou být tyto údaje k dispozici dříve a mohou být pro tvůrce politik považovány za přicházející pozdě. Legislativa EU specifikuje členění, které jsou země povinny poskytovat. Eurostat navíc shromažďuje soubor tabulek na dobrovolné bázi, ale ne všechny země je poskytují. Například migrační statistiky nejsou u všech vykazujících členských států členěny podle jednotlivých zemí předchozího pobytu, ale pouze podle širokých skupin zemí, což je povinné předávání podle nařízení EU. V některých případech může být kvalita údajů o emigraci omezená, protože poskytované údaje podhodnocují skutečný rozměr tohoto jevu.
- Otázky šíření: Existují různé aspekty související se způsobem, jakým jsou údaje předkládány uživatelům, které mohou bránit plnému využití údajů. Mezi příklady patří nejasné předpoklady nebo metodiky; to se obvykle týká situací, které je velmi obtížné měřit (například vnitřní vysídlení) a kde jsou vyvinuty ad hoc metody sběru dat. Další problém se týká toho, co je vnímáno jako snížená viditelnost některých údajů; zde je problémem vyvážit požadavky širokého okruhu potenciálních uživatelů údajů, kteří mohou mít zájem o konkrétní tabulky, a potřebu zachovat účinnou platformu pro šíření omezující počet zveřejněných tabulek se stejným obsahem.
- Údaje nejsou shromažďovány:
- Užitečné údaje, které jsou v současné době nedostupné: Údaje – i když existují – nejsou vždy snadno dostupné. Důvodem mohou být právní nebo obchodní podmínky upravující přístup k údajům, jako je tomu v případě údajů některých členských států EU v držení agentur EU nebo nových zdrojů údajů, jako jsou údaje z mobilních telefonů nebo sociálních médií, obavy o ochranu soukromí nebo potřeba inovativní nebo pracné analýzy údajů, jak se děje v případě nových zdrojů údajů a průzkumů.
Zpět na začátek
Regionální procesy
Údaje o migraci v Evropě pocházejí téměř výhradně z údajů shromažďovaných na vnitrostátní úrovni členskými státy EU. Primárními zdroji dat jsou sčítání lidu, administrativní údaje nebo průzkumy. Členské státy tyto údaje o migraci zveřejňují prostřednictvím vlastních platforem pro jejich šíření, které jsou obvykle závislé na národních statistických úřadech nebo přímo na národních ministerstvech. Jak je znázorněno v levé horní části přiložené infografiky, uživatelé, kteří mají zájem o celostátní pohled na určitý aspekt migrace, mají přístup k platformě daného členského státu.
Členské státy navíc mohou údaje zpracovávat v návaznosti na své vlastní politické informační potřeby, což může vést k problémům se srovnatelností údajů v jednotlivých zemích. Všechny tyto problémy by velmi ztížily vytvoření homogenního a soudržného celoevropského obrazu migrační situace. Takový regionální obraz je nezbytný pro definování, provádění a hodnocení politik EU a je stejně důležitý i pro další uživatele údajů, jako jsou výzkumní pracovníci a novináři.
Instituce EU představují nezbytnou vrstvu, která se snaží dosáhnout požadované srovnatelnosti údajů mezi členskými státy. Právní předpisy EU, které navrhla Evropská komise a schválil Evropský parlament a Rada Evropské unie, určují, které údaje jsou členské státy povinny předkládat různým institucím EU (Eurostatu v případě statistických údajů, úřadu EASO v případě údajů o azylu, agentuře Frontex v případě údajů o bezpečnosti vnějších hranic, agentuře eu-LISA v případě aspektů, jako jsou digitalizované otisky prstů, přeshraniční trestná činnost nebo údaje o vízech).
Právní předpisy rovněž popisují požadované členění údajů, četnost a harmonogram předkládání údajů a přijaté metodické pokyny pro sběr nebo vypracování údajů. Orgány EU provádějí kontrolu kvality, konsolidaci a šíření údajů. Cílem tohoto právního rámce je dosáhnout vysoce kvalitních a harmonizovaných výstupů, a tím usnadnit srovnávání údajů. Usnadňuje také přístup k údajům tím, že snižuje počet přístupových míst. To je znázorněno v pravé horní části infografiky. Evropa jako region disponuje vysoce kvalitními údaji o migraci na úrovni jednotlivých zemí EU, které jsou snadno dostupné a srovnatelné díky předpisům EU založeným na výstupech, které se zaměřují na společné definice.
Pravidelný dialog je základem úsilí o neustálé zlepšování kvality údajů, které proudí od členských států, přes instituce EU až ke koncovým uživatelům, jak je popsáno v předchozím odstavci. Tento proces probíhá v různých fázích (vysvětleno ve spodní části infografiky). Jednou fází je diskuse mezi generálními ředitelstvími Evropské komise, která mají na starosti různé politiky související s migrací, zejména Generálním ředitelstvím pro migraci a vnitřní věci, a Eurostatem, jejímž cílem je pokusit se identifikovat politické informační potřeby, které by mohly být uspokojeny novými statistickými údaji (nebo vylepšením stávajících údajů, např. zvýšením četnosti údajů).
V další fázi je proveditelnost splnění identifikovaných statistických požadavků projednávána s členskými státy ve zřízených pracovních skupinách. Kvalita údajů se díky tomuto průběžnému dialogu postupně zlepšuje. Tato zlepšení mohou mít zpočátku podobu nových údajů, které členské státy dobrovolně předkládají Eurostatu. Nakonec může být předkládání nových údajů zakotveno v nových právních předpisech EU, což zaručuje velmi vysokou úroveň kvality a souladu s předpisy.
Tuto tematickou stránku jako regionální příspěvek ke Globálnímu portálu migračních údajů vytvořili C. Santamaria, G. Tintori a M. Vespe, Evropská komise, Společné výzkumné středisko, za přispění Eurostatu a Generálního ředitelství Evropské komise pro migraci a vnitřní věci.
Zpět na začátek textu