Historie Dne památky obětí války
Tři roky po skončení občanské války, 5. května 1868, ustanovil šéf organizace veteránů Unie – Velké armády republiky (GAR) – Den dekorací jako příležitost, kdy má národ květinami ozdobit hroby padlých ve válce. Generálmajor John A. Logan prohlásil, že Den dekorací by se měl slavit 30. května. Předpokládá se, že toto datum bylo vybráno proto, že po celé zemi budou kvést květiny.
První velká slavnost se toho roku konala na Arlingtonském národním hřbitově na druhém břehu řeky Potomac ve Washingtonu.
Obřad se soustředil kolem smutečně zahalené verandy arlingtonského sídla, kdysi domu generála Roberta E. Lee. Obřadům předsedali různí washingtonští představitelé, včetně generála a paní Ulyssese S. Granta. Po projevech prošly hřbitovem děti ze sirotčince vojáků a námořníků a členové GAR, kteří položili květiny na hroby Unie i Konfederace, odříkali modlitby a zazpívali hymny.
Místní obřady si nárokují být prvními Místní jarní vzpomínky na padlé v občanské válce se konaly na různých místech již dříve. K jedné z prvních došlo 25. dubna 1866 v Columbusu ve státě Mississippi, kdy skupina žen navštívila hřbitov, aby vyzdobila hroby vojáků Konfederace, kteří padli v bitvě u Shilohu. Nedaleko se nacházely hroby vojáků Unie, které byly zanedbané, protože šlo o nepřátele. Ženy, znepokojené pohledem na holé hroby, položily část svých květin i na tyto hroby.
Dnes si města na Severu i Jihu nárokují, že se v roce 1866 zrodil Den vzpomínek. Titul si nárokují Macon i Columbus ve státě Ga, stejně jako Richmond ve státě Va. Obec Boalsburg v Pa. tvrdí, že se tam začal slavit o dva roky dříve. Na kameni na hřbitově v Carbondale ve státě Ill. je uvedeno, že první obřad Dne vyznamenání se zde konal 29. dubna 1866. Carbondale bylo válečným domovem generála Logana. V souvislosti se vznikem Dne vzpomínek bylo pojmenováno přibližně 25 míst, mnoho z nich na Jihu, kde byla pohřbena většina válečných obětí.
Oficiální rodiště vyhlášeno V roce 1966 Kongres a prezident Lyndon Johnson prohlásili Waterloo ve státě New York za „rodiště“ Dne vzpomínek. Při slavnostním ceremoniálu 5. května 1866 tam byli uctěni místní veteráni, kteří bojovali v občanské válce. Podniky byly zavřené a obyvatelé vyvěšovali vlajky na půl žerdi. Zastánci tvrzení Waterloo říkají, že dřívější obřady na jiných místech byly buď neformální, nejednalo se o celospolečenské nebo jednorázové akce.
Koncem 19. století se obřady Memorial Day konaly 30. května po celé zemi. Státní zákonodárné sbory vydaly proklamace, kterými tento den určily, a armáda a námořnictvo přijaly předpisy pro řádné dodržování tohoto dne ve svých zařízeních.
Teprve po první světové válce byl však tento den rozšířen na uctění památky padlých ve všech amerických válkách. V roce 1971 byl Den památky obětí holocaustu (Memorial Day) zákonem Kongresu prohlášen za státní svátek, i když se mu stále často říká Den dekorací (Decoration Day). Tehdy byl také zařazen na poslední pondělí v květnu, stejně jako některé další federální svátky.
Některé státy mají konfederační obřady Mnoho jižních států má také své vlastní dny k uctění mrtvých Konfederace. Mississippi slaví Confederate Memorial Day poslední pondělí v dubnu, Alabama čtvrté pondělí v dubnu a Georgia 26. dubna. Severní a Jižní Karolína jej slaví 10. května, Louisiana 3. června a Tennessee toto datum nazývá Dnem konfederační dekorace. Texas slaví Den hrdinů Konfederace 19. ledna a Virginie nazývá poslední pondělí v květnu Confederate Memorial Day.
Generál Logan ve svém rozkazu pro své posty z roku 1868 nabádal k výzdobě hrobů „nejvybranějšími jarními květinami“: „Měli bychom jejich hroby střežit s posvátnou bdělostí. … Ať příjemné cesty zvou k příchodu a odchodu uctivé návštěvníky a láskyplné truchlící. Ať žádné zanedbání, žádné zpustošení časem nesvědčí současným ani budoucím generacím o tom, že jsme jako národ zapomněli na cenu svobodné a nerozdělené republiky.“
Prvního obřadu Memorial Day na Arlingtonském národním hřbitově se zúčastnil přibližně stejně početný dav jako těch, kteří se účastní dnešních oslav, tedy asi 5 000 lidí. Tehdy, stejně jako dnes, byly na každém hrobě umístěny malé americké vlajky – tradice, která se dnes dodržuje na mnoha národních hřbitovech. V posledních letech se v mnoha rodinách rozšířil zvyk zdobit hroby všech zesnulých blízkých.
Původ zvláštních bohoslužeb k uctění památky padlých ve válce lze nalézt již ve starověku. Athénský vojevůdce Perikles před více než 24 stoletími vzdal hold padlým hrdinům peloponéské války, který by se dnes dal aplikovat na 1,1 milionu Američanů, kteří padli v národních válkách: „Nejenže je připomínají sloupy a nápisy, ale přebývá i nepsaná památka na ně, vyrytá ne na kameni, ale v lidských srdcích.“
Aby se zajistilo, že oběti padlých amerických hrdinů nebudou nikdy zapomenuty, schválil v prosinci 2000 americký Kongres a prezident podepsal zákon „The National Moment of Remembrance Act“, P.L. 106-579, kterým byla zřízena Komise Bílého domu pro národní vzpomínkové akce. Úkolem této komise je „povzbudit obyvatele Spojených států, aby své zemi, která jim poskytuje tolik svobody a příležitostí, něco vrátili“, a to podporou a koordinací připomínek Dne památky obětí války a Národní vzpomínkové akce ve Spojených státech.
Národní vzpomínková akce vybízí všechny Američany, aby se v Den památky obětí války zastavili kdekoli v 15 hodin místního času a minutou ticha vzpomněli a uctili památku těch, kteří zemřeli ve službě národu. Jak uvádí zakladatelka Moment of Remembrance Carmella LaSpada: „Je to způsob, jak můžeme všichni pomoci vrátit památku zpět do Dne vzpomínek.“
.